Typickým trikem manipulátorů je jednání, kdy výjimka je pravidlo. Z maličkosti, která se může stát komukoli a kdykoliv, udělá manipulátor obecnou pravdu a vlastnost chování nebo jednání druhého rodiče. Tady je příběh ze života.
Tatínek má po rozvodu dceru jednou za 14 dní na prodloužený víkend od čtvrtka večera do pondělí ráno. Dcera je vášnivá volejbalistka a téměř každý víkend se účastní nějakých turnajů a zápasů. Na tyto turnaje ji otec pravidelně vozí a tráví tam celý den tím, že sleduje zápasy a fandí. Každý takový víkend je tedy nemožné, aby s dcerou zajel za svými rodiči, kteří bydlí 200km daleko, což ho velmi mrzí. Vychází ale dceřině zálibě vstříc.
Natálka píše tátovi.
*Ahoj, příští víkend máme v sobotu turnaj v Brandýse nad Labem a dokonce jsem nominovaná na turnaj starších v neděli. Ten je v Neratovicích. Mohla bych jít na oba? *
* Naty, nezlob se, ale to ne. Jsem s tebou tak málo. Aspoň jeden den z víkendu budeme spolu jen my dva. Klidně si vyber který. *
*Tati, prosíííím. *
* Už jsem řekl. Ne. *
*Achjo. Ty si hroznej. *
*Tak který den chceš? *
*Tu neděli. Trenér mě nominoval do starších poprvé.*
* Dobře. *
Jenže na posledním tréninku se výkon Natálky trenérovi nezdá, a tak jí řekne, ať v neděli nejezdí. Natálka to obrečí. Táta ji utěšuje. Jenže pak v pátek v osm večer dostane zprávu od šéfa, že se porouchalo čerpadlo v elektrárně a je nutné okamžitě jednat. Táta vezme Natálku s sebou a po dobu řešení problému ji nechá u rodičů, kteří bydlí 15 km od zmiňované elektrárny. Problém je naštěstí brzy zdárně vyřešen a celou neděli si spolu s prarodiči báječně užijí.
Když se Natálka vrátí od táty, maminka se vyptává a dozví se, co se stalo.
“To je tak nefér, že tě nevzal aspoň na ten turnaj v sobotu, viď?”
“Nefér?”
“No, kdykoliv je příležitost, tak táta s tebou na ty turnaje jezdit nechce. Nepodporuje tě v tvém růstu. Asi se mu nechce posedávat na lavičce v tělocvičně. To já se pro tebe obětuju vždycky, že jo?”
“Jo.”
“To se mi vůbec nelíbí, že ti táta brání ve sportovní kariéře. Hodně jsi tam chtěla být s těmi staršími? Hodně tě to mrzí?”
“Hmmm.”
“No jo. Táta myslí spíš na sebe.”
Podobné rozhovory se pak opakují několikrát. Maminka nikdy nezapomene zmínit, jak Natálku táta tehdy nevzal na turnaj. Časem už to vypráví i svým rodičům jako jasnou věc – otec Natálku nechce vozit na turnaje. A nakonec po roce Natálka při rozhovoru se sociální pracovnicí vypráví o tom, že nechce být každý druhý víkend u táty, protože ji nechce vozit na zápasy. Na doporučení kolizního opatrovníka pak soud zmenší rozsah styku otce s Natálkou na jeden víkend za dva měsíce.
V čem tedy trik výjimka je pravidlo spočívá?
Z jednotlivé chyby je potřeba udělat důkaz neschopnosti a diagnózu rodiče.
Úspěchy se ignorují. Neúspěchy a chyby se zdůrazňují a připomínají.
Příklady:
- Dítě zapomene úkol → „Ty děti vůbec nevedeš k zodpovědnosti.“
- Dítě přijde pozdě do školy → „Nejsi schopná zajistit ani základní věci.“
- Dítě dostane horší známku → „Je vidět, jak se mu nevěnuješ.“
- Dítě dostane na víkend na chatě staré oblečení. → „Oblíkáš děti jako socky. Jen na sobě nešetříš. Platím ti snad dost, ne ?“
- Dítě si do školy nepřinese kružítko, protože se mu rozbilo, ale otci to neřekne. → „Paní učitelko, přinesla jsem nové kružítko pro Honzu. Mohla byste mu ho na hodině matematiky dát? To víte, otec se nestará, nevšimne si….“
- Dítě jednou nechce na návštěvu k prarodičům, protože je unavené. → „Vidíš? K nim se mu nechce. U tebe se necítí dobře. “
A tak se postupně může stát, že jeden okamžik překryje všechno ostatní. To, co se skutečně dělo, ustoupí do pozadí a zůstane jen příběh, který se o druhém člověku opakuje.
Máte podobné zkušenosti? Sdílejte podobné příběhy. Pomůžete tím těm, kteří v tom žijí.