“Za čtrnáct dní v pátek odpoledne je u Jany oslava narozenin jejich Pavlíka. Jsme pozvaní,” oznámí mi Honza za pár dní. “A chceš tam jít, když zase přijdeme o jeden z tvých dvou volných víkendů?” “Jasně, budou tam všichni.” “Já jen, že tvůj táta zase bude chtít, abysme přijeli k nim na chalupu. Už jsme […]
Hranice překročeny Číst více »
Od té “důležité” schůzky je Honza takový načepýřený. Kdykoli je řeč o Janě nebo holkách, jak jim říká, musím být ve střehu. Nenechá si na ně sáhnout. Pořád čeká, že na ně budu nasazovat, takže i v nevinné větě hledá útok a obhajuje je. A já jsem na ně obě čím dál víc alergická. Když
Začátek školního roku je vždycky hektický. Člověk lítá od jednoho k druhému. Přezůvky, papíry, nůžky, zaplatit družinu, schůzka pro rodiče, atletika, věci na tělocvik, podpis na papírek pro třídní učitelku, nové tenisky, pyžamko do školky, návleky nebo elasťáky, pláštěnka, plastelína. Ale hlavně – kdo bude vyzvedávat. Protože to je vždycky kámen úrazu. Školka končí v
Se mnou se nepočítá Číst více »
U Hajských je všechno připraveno. Před domem na parkovacím místě pro auto stojí jeden stůl a druhý u terasy za domem. Na plotě jsou přichycená prostěradla, aby míčky, které skončí v autu, nelítaly až na příjezdovou cestu. Na domě je přilepená velká čtvrtka s rozpisem turnaje. Vzhledem k tomu, že hraje sedm mužů a tři
Docela se už těším, až budou děti u Honzových rodičů. V práci je toho v létě kvůli dovoleným a zástupům moc a vůbec bych se nezlobila mít nějaký večer volný jen tak pro sebe. Když přijde Jana s nabídkou, abychom příští sobotu jeli k jejím známým, zdá se mi to jako dobrý nápad. Mají totiž
Ráno mám podivnou náladu. Nevím, jestli mám Honzovi říct, že se mi nelíbí, kolik času tu tráví s Janou. On mě ale předběhne. “Víš, že Pavel Janu obvinil?” “Jak obvinil, z čeho?” “No, že si se mnou začala. Udělal jí scénu. Vyčítal jí, že se mnou něco má. Chudák holka.” “Počkej, jak vyčítal? On večer
Něco jinak, něco stejně Číst více »
Muzeum venkova je skvělé. Moderní expozice s interaktivními prvky. Děti pobíhají od jednoho exponátu k druhému. Vytahují šuplíčky s vůněmi, potom šuplíčky s věcmi na ohmatání. Honza s Janou nadšeně mlátí cepy obilí v improvizované stodole. Na všechny naše čtyři děti už nezbyly cepy, tak se hádají, kdo bude kdy mlátit a kdo koho vystřídá.
Když zapomeneš na sebe Číst více »
Ráno se budíme docela brzy. Hanička je jako zvířátko, vzhůru podle sluníčka. Venku je moc hezky, tak si dáme snídani venku. Nosím všechno jídlo na stůl se dvěma lavicemi, který je na malé vydlážděné terase u větší budovy, ve které mají pokoj Hajští. Je to běhání tam a sem, s pečivem, jogurty, hrnky s čajem
“Co bys řekla tomu, že Jana s Pavlem by chtěli jet na Vysočinu s námi?” “No, to je dobrý nápad. S jinou rodinou jsme ještě nikde nebyli a děcka by si měly třeba i po večerech s kým hrát.” “Jana říkala, že už se majitele toho penzionu ptala a má volné pokoje v druhé budově.
Jako vždycky přišel na pořad dne dotaz Honzova otce, kdy budou děti o prázdninách u nich. Vzhledem k Honzovým službám není tak úplně jednoduché vyjít vstříc požadavkům ubytovatelů na termíny dovolených od soboty do soboty a k tomu volným týdnům Honzovy mámy. Jako mnozí jiní si nemůže vzít volno kdykoliv a potřebuje se dopředu dohodnout
Kde končí rodiče a začínají partneři Číst více »
No results found. Try a different search.
No results match these filters. Try clearing some, or searching for something else.
No results match these filters. Try clearing some, or searching for something else.
Došlo k chybě. Zkuste to prosím znovu.
No filters available
